Snad každá dobrodružnější povaha naší generace vyrostla na příbězích o indiánech. Knihy i filmy plné odvahy, šlechetnosti a nespoutaného života Severní Ameriky devatenáctého století. Na stránkách jsme se proháněli po širých prériích spolu s Vinnetouem a Oldřichem Šetrným. Dívky obdivovaly jejich luzný (a neupíří) vzhled, chlapci pak jejich způsob života a to, že se koupali, leda když zapršelo. Nebeský orel je mangou, která se pokouší využít této nostalgie. Bude to fungovat?

Píše se květen 1869, Válka Bošin je u konce a v Japonsku začíná doba Reforem Meidži. V San Francisku se vyloďuje víc než dvacítka samurajů knížectví Aizu. Stáli na straně šógunátu a nyní hledají nový domov. Více než 20 let před první větší imigrací Japonců do USA tak vzniká kolonie Wakamatsu, jejíž jméno stejně jako důležitost zmíněného knížetství pro konec šógunátu pomalu mizí v zapomnění. Džiró Taniguči nevypráví příběh celé této kolonie, pouze dvou mužů, kteří se z ní vydali hledat své štěstí na rozlehlých pláních Severní Ameriky.

Hikosaburó Sóma a Manzó Šiocu bohužel nemají v nové zemi štěstí. Dřou jako mezci, ale výsledky žádné. Jednoho dne však Hiko při výpravě v horách narazí na vysílenou indiánku a její čerstvě narozenou holčičku. Od toho okamžiku nabírá život exulantů zcela nový směr a poprvé po dlouhé době se cítí jako doma. Mezi sebe je totiž přijímá jeden z kmenů národa Siouxů. Se svobodnými indiány, milujícími lov a boj totiž cítí podivnou spřízněnost. Nově nalezená idylka ale nebude mít dlouhého trvání. Druhá polovina 19. století totiž indiánům zrovna nepřeje. Zapomeňte na všechny Oldy, bratrství a šlechetnost. Toto je doba touhy po zlatě, porušování smluv, vybíjení stád bizonů a zakládání rezervací. Indiáni jsou nuceni bojovat o své místo na slunci. Bílého muže však jejich protesty nezajímají a na potlačení indiánských vzpour je povolán jistý pan Custer.

U předešlé knihy Džiróa Tanigučiho jsem případné čtenáře varoval, že pro některé bude nezvyk zdánlivá odlidštěnost vyprávění. U Nebeského orla si to můžu s klidným svědomím odpustit. Příběh je vyprávěn velmi srozumitelně a ani lidé japonskému stylu neuvyklí nebudou mít problém se do hlavních postav vcítit. Na stránkách postupně ožívá příběh o osobní volbě a schopnosti stát za svou. Dnešním puberťákům možná bude připadat trochu zvláštní, ale u dospělých čtenářů i čtenářek zabrnká na zpola zapomenuté pocity, jaké jsme měli při čtení Mayovek nebo Greyovek. Téma Divokého západu je nám navíc přes veškerou zprofanovanost bližší než vnitrojaponské problémy.

Tanigučiho kresba pak k americké krajině sedne s prominutím jako prdel na hrnec. Z jednotlivých panelů se na člověka valí nádherně zachycená příroda a celkové zpracování jako by od prvního okamžiku říkalo „pozor, tohle nekreslil žádný průměrný šónen mangaka, tady máte co dělat s mistrem“. S čím už tentokrát tolik spokojený nejsem je volba papíru. Jde o ten samý papír, který byl použitý i u Knihy větru, ale u westernového kousku bych dal osobně přednost hrubšímu nažloutlému před sice vysoce kvalitním, ale čistě bílým. A také lesklým. Knihu větru jsem četl za denního světla takže jsem si toho nevšiml, ale u Nebeského orla jsem se přistihl, jak mangu naklápím, aby mi lesklé postavy modrokabátníků odrážející světlo zářivky nekazily dojem z kresby.

Pochvalu si opět zaslouží sazba, tentokrát bez výtek. Zvolená písma umožňují pohodlnou a plynulou četbu a zvuky nerušivě zapadají do okolní kresby. Stejně jako posledně se však vyskytují drobná zaváhání korektora a občas se vyskytne i nějaká ta chybka. Japonská jména jsou, jak je u Hanami zvykem, přepisována pomocí Hepburnovy transkripce. Jediná věc, která možná člověka zarazí je způsob překladu citoslovcí. Z minimálně tří čtvrtin jsou přeložena, ale občas jsou ponechána v japonštině a pouze převedena do latinky. Uvědomuji si, že překlad zvukomalebných slov je na překladu mangy to suverénně nejhorší, takže prominu kde co, ale přesto – žena oddychující po porodu v češtině jen těžko bude dělat „ha ha“.

Pokud stále zvažujete, jestli má smysl si Nebeského orla koupit, přidám malé resumé. Na 288 stranách nehledejte velkolepý příběh, který přetéká emocemi. Čekejte poctivý western z konce Divokého západu, o tom, jak by to vypadalo, kdyby po prériích pobíhalo pár indiánů s katanou v ruce, doplněný o detailní Tanigučiho kresbu.

Informace o knize:
Název: Nebeský orel
Autor: Jirō Taniguchi
Překlad: Anna Petrášová
Rok vydání: 2010
Počet stran: 288
ISBN: 978-83-60740-54-5
koupit